Jak nezruinovat plaza hoblíku II.

12. prosince 2011 v 10:21 | Tomáš |  Tuning nářadí
Předpokládám, že 1. část mého povídání o práci na plazu kovového hoblíku nijak významně nezvýšila prodeje příměrných desek, Usmívající se takže se budu dále věnovat lapování na skle:



  1. Brousí se plaz neodstrojeného hoblíku (sedlo je přišroubováno na místě, pouze želízko je povytaženo 1-2mm "dovnitř" hoblíku, aby se nepoškodilo ostří). Litinové tělo hoblíku, tlusté pouhých pár milimetrů, je daleko pružnější, nežli by se na první pohled zdálo, a na tah dvojice šroubů sedla reaguje velmi citlivě nepatrným průhybem.
  2. Průhěh lapování je třeba kontrolovat. Nejjednodušší kontrola je pomocí nesmyvatelného značkovače na sklo, kterým se namaluje řada příčných čar přes plochu plaza. Pozorovat lze i změnu barvy kovu, značkovač je ale podstatně lépe vidět.
  3. Od věci není ani dobrá referenční rovina, třeba (rovný) stůl hoblovky, druhý hoblík (s dokonale rovným plazem) nebo kvalitní dílenské pravítko. Mezi referenční rovinu a plaz hoblíku je třeba dostat světlo - třeba tak, že se podél spáry svítí malou baterkou a průsvit se pozoruje z druhé strany, nebo tak, že se hoblík otočí vzůru nohama (nebo spíš plazem), na něj se položí pravítko a proti oknu se pozoruje průsvit ve spáře. Pokud se poloha pravítka na plazu postupně mění (podélně a pak po diagonálách) lze takto velmi dobře zmapovat celého plaza i místa, na kterých je potřeba zapracovat (popř. zabránit jeho dalšímu ruinování ).

Když už jsem začal psát o pravítkách, přesné nožové pravítko je dnes podstatně dostupnější, nežli příměrná deska (a to i díky nižší hmotnosti, která tolik nezvyšuje cenu dopravy). Slušná pravítka v ceně stovek korun jsou - jak jinak - vyrobena v Číně nebo Indii a nabízí je řada zavedených shopů v Anglii, Kanadě nebo Státech. Já jsem loni - ještě za nižšího poštovného a celného - koupil pravítko u Grizzlyho za nějakých 15 dolarů (bez dopravy, samozřejmě). Je broušené s deklarovanou přesností "1 thou", tedy 0,025mm, což je o chlup lepší, nežli tolerance plazů u špičkových hoblíků.



A na závěr: ruční lapování není žádná podřadná ani nepřesná technika, to, že je materiál odebírán pomalu a v malém množství, vnímám jako výhodu. Mimochodem, podobným způsobem lze ručně lapovat i konvexní zrcadla teleskopů, což je asi aplikace s nejvyšší požadovanou přesností a současně asi nejlepší důkaz možností této techniky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama